Tykač táhne na Texas: Sev.en kupuje ropné vrty a Evropa kouká s otevřenou pusou
Pavel Tykač a jeho Sev.en Group se dlouhá léta pohybují tam, kde ostatní nechtějí ani stát. Uhlí? Kupujeme. Elektřina v době cenových špiček? Hrajeme. A teď? Ropné vrty v Texasu. Zatímco Evropa pod tlakem Green Dealu postupně zavírá fosilní kapitolu, Tykačova skupina otevírá novou — a to doslova v srdci americké ropné velmoci.
Proč zrovna teď? Proč zrovna Texas? A co to říká o stavu globální energetiky, která se tváří jako jednolitý zelený příběh, ale pod povrchem vypadá úplně jinak?
Sev.en jde tam, kde čekáte ekologický poutník — ne českou energetickou skupinu
Na jaře 2025 dokončila Sev.en Group akvizici portfolia ropných a plynových vrtů v texaském Permian Basin — jedné z nejproduktivnějších ropných oblastí na světě. Není to malá hráška. Permian Basin produkuje přes 6 milionů barelů ropy denně, tedy zhruba 6 % světové produkce. Vstoupit tam není levné ani jednoduché.
Sev.en za tuto transakci zaplatila odhadem stovky milionů dolarů — přesná čísla nebyla zveřejněna, ale dle zdrojů z amerického trhu jde o portfolio s produkcí v řádu desítek tisíc barelů denně. To je byznys, který generuje cash flow bez ohledu na to, zda v Bruselu právě zasedá výbor pro klimatickou politiku.
Tykačova strategie je přitom čitelná, pokud se na ni podíváte bez ideologických brýlí. Skupina systematicky nakupuje aktiva, která jiní prodávají pod tlakem ESG kritérií, regulátorů nebo akcionářů. Kupuje to, co je laciné — ne proto, že je to špatné, ale proto, že je to momentálně nepopulární. Uhlí v Německu? Koupili. Uhlí v Austrálii? Koupili. Ropa v Texasu? Logický další krok.
NextEra + Dominion: Dva giganti, jedna fúze a obří otazník
Mezitím v USA se děje něco, co energetický průmysl ještě nezažil. NextEra Energy — největší světový producent obnovitelné energie s tržní kapitalizací přes 150 miliard dolarů — jedná o fúzi s Dominion Energy, jedním z největších amerických utilit s 7 miliony zákazníků.
Pokud by k fúzi došlo, vznikl by subjekt s instalovaným výkonem přesahujícím 100 GW, tedy víc než celá instalovaná kapacita Německa. Mluvíme o entitě, která by ovládala obnovitelné zdroje, jaderné elektrárny, distribuční sítě a retail zákazníky od Floridy po severní Virginii.
Co to znamená pro trh? Tady je klíčová ironie: zatímco NextEra a Dominion budují mega-utilitu, která si může dovolit tlačit ceny dolů díky obří škálovatelnosti, menší hráči — ať evropští nebo asijští — budou čím dál tím víc vytlačováni na okraj. Fúze gigantů zvyšuje bariéry vstupu a zároveň mění pravidla hry.
Pro Tykačův Sev.en je americký trh zajímavý právě proto, že není pod takovým regulatorním tlakem jako Evropa. Zatímco NextEra hraje na obrovské synergii a politickém lobbyingu, Sev.en může hrát jinak — agilně, s menší regulatorní zátěží a s fosilními aktivy, která stále generují reálný zisk.
Jsou to v podstatě dvě různé hry na jednom hřišti. A obě mohou vyhrát — jen jinak.
Německo a energetická iluze: Skutečný důvod pádu průmyslu
Tady je věc, o které se v Berlíně příliš nemluví. Německo si celá léta říkalo, že jeho průmyslová krize pramení z vysokých cen energií po ruské invazi na Ukrajinu. Pravda je komplikovanější — a méně pohodlná.
Přísně vzato: ceny energií v Německu začaly být problematické dávno před rokem 2022. Rozhodnutí odstavit jaderné elektrárny (poslední tři šly off-grid v dubnu 2023) a přechod na obnovitelné zdroje bez dostatečné záložní kapacity způsobily strukturální nestabilitu sítě. Průmysl neodchází kvůli drahé energii — odchází kvůli nedůvěryhodné energii.
BASF, Volkswagen, Thyssen-Krupp a desítky dalších německých průmyslových gigantů investují jinde. Ne primárně kvůli ceně za MWh, ale kvůli prediktabilitě dodávek. Průmysl, který potřebuje 24/7 stabilní napájení, nemůže fungovat na síti, která se třese při každém bezvětrném dni v prosinci.
To je voda na Tykačův mlýn. Sev.en Energy, česká dcera skupiny, provozuje elektrárnu Počerady a další tepelné zdroje, které dodávají flexibilitu do české sítě. Zatímco Německo zápolí s intermitentností, Česká republika má stále záložní kapacity, které ji chrání.
Samozřejmě, tohle je dočasný stav. Ale "dočasný" v energetice může znamenat deset, patnáct let. A to je přesně horizont, na který Tykač hraje.
Slovensko jako tichý vítěz evropské elektřiny
Zatímco se všichni dívají na Německo a kroutí hlavou, Slovensko tiše posiluje svoji pozici jako jeden z klíčových exportérů elektřiny v regionu. Data z OTE a ENTSO-E ukazují, že slovenská výroba elektřiny roste rychleji než domácí spotřeba — a přebytek putuje do Česka, Maďarska a Polska.
Proč? Jaderná energie. Slovensko má v provozu Mochovce (bloky 1 a 2) a Bohunice. Loni byl spuštěn třetí blok Mochovců, čtvrtý blok jde do provozu letos nebo příští rok. Celkový instalovaný výkon slovenských jaderných elektráren pak přesáhne 2 000 MW — a to pro zemi s 5,5 miliony obyvatel a průmyslem méně energeticky náročným než ČR, Polsko nebo Německo, je to výrazný přebytek.
Co to znamená prakticky? Slovensko se stává cenovým tlakem na wholesale trhu ve střední Evropě. Levná jaderná elektřina ve velkých objemech tlačí spotové ceny dolů v hodinách nízké spotřeby. Pro obchodníky s elektřinou — a zde je spojení se SmartEnergyShare relevantní — to znamená zajímavé arbitrážní příležitosti mezi slovenskou základní produkcí a českou špičkovou poptávkou.
Platforma smartenergyshare.com například umožňuje firmám a energetickým komunitám zapojit se do day tradingu elektřiny a obchodování odchylek — přesně v prostředí, kde cenová volatilita způsobená slovenskými přebytky vytváří příležitosti pro ty, kdo mají správné nástroje.
Více o tom, jak bateriová úložiště BESS profitují z přeshraniční cenové arbitráže, najdete na bess-global-blog.vercel.app.
Ohánějí se nožem, když ostatní střílí z pistole — aneb Tykačova filozofie
Je tu jeden paradox, který stojí za pojmenování. Tykačův Sev.en operuje v kategoriích, kde svět bojuje s obrovskými zbraněmi — regulacemi, ESG fondy, klimatickými závazky. A Sev.en odpovídá tím, že kupuje levně, prodává draze a ignoruje ideologii.
Není to cynismus. Je to racionální reakce na trh, kde cena aktiv je deformována ne fundamenty, ale politickým tlakem. Uhelné elektrárny se prodávají s obrovskými diskonty — protože je nikdo nechce vlastnit, ne proto, že by přestaly vydělávat. Ropné vrty v Texasu? Podobný příběh: ESG fondy musí prodávat, takže Tykač kupuje.
Tato strategie má samozřejmě hranice. Horizont fosilních aktiv se zkracuje. Za deset let bude uhlí skutečně mrtvé — přinejmenším v Evropě. Ale za deset let Sev.en pravděpodobně investuje do čehosi jiného, co bude zase nepopulární.
Tady se ukazuje klíčová otázka: bude tato strategie fungovat v prostředí, kde regulátoři začnou aplikovat uhlíkové daně na americká aktiva? Bidenova administrativa se o to pokoušela, Trumpova ji zastavila. Příští prezidentský cyklus může znovu změnit pravidla. Tykač vsází na politický cyklus — a zatím mu to vychází.
Pro firmy, které chtějí být na správné straně energetické transformace bez ideologické zátěže — tedy vydělávat na přechodu místo ho financovat z vlastní kapsy — je zajímavé sledovat, jak smartenergyshare.cz přistupuje k VPP (virtual power plant) modelům a optimizérům výroby. Tohle je druhý konec spektra: zatímco Sev.en kupuje ropu, SmartEnergyShare prodává flexibilitu z obnovitelných zdrojů.
Oba přístupy mohou existovat paralelně. Energetický trh je dost velký pro obě filozofie.
Co z toho plyne pro české firmy a investory?
Česká republika je v unikátní pozici. Máme jadernou energetiku (Dukovany, Temelín), plánujeme rozšíření (nový blok Dukovany je ve výběrovém řízení), máme aktivní obchodníky na wholesale trhu a máme skupiny jako Sev.en, které se pohybují globálně.
Pro průmyslové firmy to přináší konkrétní příležitosti:
Ceny elektřiny v ČR budou v příštích dvou až třech letech pod tlakem ze dvou stran — slovenské jaderné přebytkové výroby a potenciálního zpomalení německé poptávky. To znamená nižší velkoobchodní ceny v základním pásmu, ale vyšší volatilitu ve špičkách.
Firmy, které mají vlastní bateriová úložiště nebo jsou zapojeny do sdílení energie, mohou z této volatility těžit — buď přímým obchodováním, nebo prodejem regulační elektřiny přes zprostředkovatele. ERÚ (dostupný na eru.gov.cz) v posledních měsících publikoval nová pravidla pro agregaci flexibility, která otevírají trh i menším hráčům.
Pokud provozujete výrobní závod, logistiku nebo jiný energeticky náročný provoz a dosud jste neslyšeli o obchodování odchylek nebo day tradingu elektřiny, je čas to napravit. Platforma smartenergyshare.com nabízí BESS úložiště od 50 do 250 kW a kompletní servis pro vstup na trh s flexibilitou — bez nutnosti budovat vlastní obchodní tým.
Závěr: Fosilní renesance, nebo poslední tah?
Tykač v Texasu, NextEra a Dominion se slučují, Slovensko exportuje jadernou elektřinu a Německo tiše odpisuje svůj průmyslový model. To jsou čtyři příběhy, které na první pohled nesouvisejí. Ale tvoří jeden obraz: energetika se nevyvíjí lineárně. Nevyvíjí se ani ideologicky. Vyvíjí se oportunisticky.
Kdo bude za deset let dominovat? Pravděpodobně ti, kdo si dnes dovolí hrát na obou stranách — kupovat fosilní cash flow a zároveň budovat pozice v obnovitelných zdrojích a flexibilitě. Tykač to dělá na globální úrovni. Malé a střední firmy to mohou dělat na lokální úrovni — přes sdílení energie, baterie a chytré obchodování.
Předpověď na příštích pět let: ropa v Texasu přinese Sev.enu miliardové zisky. Část z nich půjde do obnovitelných zdrojů — protože Tykač není idealista, ale obchodník. A obchodník vidí, kde bude příští diskon.