Ministři EU na Kypru řešili daň z mimořádných zisků energetických firem
Energetické firmy vydělaly na krizi stovky miliard. EU chce část zpátky — vsaďte se, že to pocítíte v peněžence
Ropa přes 100 dolarů za barel. Energetické firmy hlásí rekordní zisky. A ministři EU se sešli na Kypru, aby přišli na to, jak jim ukrojit větší díl koláče. Zní to jako spravedlnost. Jenže kdo zná energetický byznys, ví, že daně se vždy najdou cestu zpátky k zákazníkovi.
Co se vlastně na Kypru řešilo
Neformální setkání ministrů energetiky EU v Nikósii v květnu 2026 mělo na agendě jedno klíčové téma: windfall tax, česky daň z mimořádných zisků. Není to nový nápad — EU ji poprvé zavedla v roce 2022 jako reakci na energetickou krizi po ruské invazi na Ukrajinu. Tehdy se vybralo zhruba 140 miliard eur z celé EU, z toho Česko odvedlo podle dat ERÚ relativně skromnou část, protože naše energetické firmy na rozdíl od norských nebo britských těžařů v zámoří příliš nevydělávají.
Teď ceny ropy opět šplhají nad 100 dolarů a politici jsou pod tlakem voličů, kteří platí za elektřinu a plyn víc, než by chtěli. Logická reakce? Vytáhnout staré receptury.
Kyperský summit ale nebyl jen o penězích. Řešila se také otázka, zda má smysl windfall tax vůbec prodlužovat, nebo jestli systém potřebuje redesign. Část ministrů — hlavně ze zemí s velkým podílem obnovitelných zdrojů — argumentovala, že plošná daň z energetických zisků může paradoxně zpomalit investice do solárů a větrníků.
A mají pravdu. To není obrana energetických firem — je to matematika.
Problém jménem "rekordní zisk"
Když ČEZ vykáže rekordní zisk, novináři píšou o "šmejdech" a politici volají po zdanění. Málokdo zmíní, že ČEZ ve stejném roce investuje desítky miliard do sítí, transformátorů a nových zdrojů. Zisk na papíře a volná hotovost jsou dvě různé věci.
Shell, BP nebo TotalEnergies sice vydělávají na ropě astronomické sumy — BP za rok 2025 vykázala čistý zisk přes 20 miliard dolarů — ale část těchto peněz teče zpátky do obnovitelných zdrojů. Ironické je, že právě windfall tax může tento přechod zpomalit, pokud firmy budou opatrnější s investicemi do rizikových zelených projektů.
Na Kypru proto zazněl kompromisní návrh: místo plošné daně zavést cílenou daň pouze na zisky z fosilních paliv, přičemž investice do OZE by se z daňového základu odečítaly. Zní elegantně. Praktická implementace bude noční můra pro každého účetního v EU.
Indie jako varovný příklad: co se stane, když síť nestíhá
Paralela s Indií je přitom víc než ilustrativní. Indie v roce 2025 nainstalovala rekordních 25 GW solárních kapacit — a přenosová soustava nestíhá. Výsledek? Developeři zmenšují nové projekty, protože nemá smysl stavět elektrárnu, která nemůže přenosit výkon do sítě. Část energie se prostě vyhodí.
To je přesně scénář, který hrozí i v Evropě, pokud se investice do sítí nestačí držet tempa OZE. Evropská přenosová soustava potřebuje podle odhadů ENTSO-E do roku 2040 investice přes 400 miliard eur. Windfall tax by teoreticky mohla část těchto peněz generovat — pokud se správně nastaví. Pokud ne, jenom odradí soukromé investory.
Česko v tom není samo
Česká republika zavedla solidární příspěvek z energetiky v roce 2023. Podle dat OTE a ERÚ byl výběr nižší, než se původně čekalo — systém má díry, které zkušení daňoví poradci bez problémů najdou. Podobná situace je ve Španělsku, kde energetické firmy napadly windfall tax u soudu a část výběru uvázla v právních sporech.
Kyperský summit proto čelí realistické otázce: má smysl prodlužovat nástroj, který nefunguje tak, jak se čekalo?
Odpověď závisí na tom, co je cílem. Pokud je cílem rychlý příjem do státního rozpočtu — pravděpodobně ne. Pokud je cílem vyslat politický signál voličům před volbami — naopak ano.
Co to znamená pro vás
Zdanění energetických firem neznamená, že vaše faktura za elektřinu automaticky klesne. V krátkodobém horizontu pravděpodobně ne. Firmy daň přenesou do cen, kde mohou — a kde nemohou, sáhnou na investiční plány.
Dlouhodobě má smysl se zaměřit na to, co skutečně ovlivníte: vlastní spotřebu a chytřejší řízení energie. Systémy jako SmartEnergyShare umožňují sdílet přebytky z fotovoltaiky v rámci energetické komunity, optimalizovat nabíjení baterií podle spotových cen a automaticky reagovat na výkyvy sítě — tedy přesně ta oblast, kde může domácnost nebo firma reálně ušetřit bez ohledu na to, co se odhlasuje v Bruselu.
Predikce: windfall tax přežije, ale zmutuje
Bude zavedena prodloužená verze windfall tax? Téměř jistě. EU má tendenci prodlužovat dočasná opatření, dokud se nenajde lepší řešení — a lepší řešení se vždy hledá déle, než se čeká.
Klíčová otázka ale zní jinak: bude příští verze chytřejší než ta současná? Kyperský summit naznačuje, že alespoň někteří ministři chápou limit plošných daní. Pokud se podaří prosadit model s investičními odpočty pro OZE a jasnou hranicí co je "mimořádný" zisk, může to fungovat lépe.
Pokud ne — a to je pravděpodobnější scénář — dostaneme další byrokratický konstrukt, který potěší politiky, zmátí účetní a zákazníkům nepomůže.
Ropa nad 100 dolarů to v každém případě přestojí bez povšimnutí.
Zdroje: ERÚ (eru.gov.cz), OTE, ENTSO-E Investment Needs Report 2024, IEA World Energy Outlook 2025