Co je vlastně intradenní trh a proč na něm najednou všichni obchodují

Anglie a Norsko spolu obchodují elektřinu kabelem North Sea Link už od roku 2021. Kapacita 1400 MW, investice přes 1,6 miliardy liber, a teď se ukázalo, že společný obchodní mechanismus mezi oběma přenosovými soustavami nabíhá o pět měsíců později, než sliboval harmonogram. National Grid ESO a norský Statnett to tiše přiznaly v technické zprávě, kterou si všimlo jen pár lidí z oboru. Nic dramatického, žádný požár, žádná exploze transformátoru. Jen byrokracie, testování systémů a to, jak strašně těžké je propojit dva různé trhy s elektřinou tak, aby si navzájem věřily do poslední kilowatthodiny.

A zatímco Britové s Nory řeší, kdo první stiskne tlačítko spustit, v Praze zrovna zveřejnili žebříček zelené energie v Evropě, kde Česko skončilo předposlední. Hůř na tom byl jen Kypr. Čtyřicet let jaderné energetiky, desítky miliard v dotacích na fotovoltaiku, a výsledek je flexibilita blízká nule. Ta souvislost není náhodná. Obě zprávy mluví o stejném problému – trh s elektřinou v Evropě je pořád příliš pomalý na to, co potřebuje síť plná obnovitelných zdrojů. Rychlé výkyvy výroby ze slunce a větru žádají rychlé reakce. A rychlé reakce znamenají intradenní trh, baterie a čím dál častěji i algoritmy, které to řídí za vás.

Co je vlastně intradenní trh a proč na něm najednou všichni obchodují

Denní trh, tedy day-ahead, funguje jednoduše. Den předem se na OTE (Operátor trhu s elektřinou) sejdou nabídky a poptávky na každou hodinu následujícího dne, spočítá se cena a hotovo. Jenže předpověď počasí na zítřek není nikdy dokonalá. Mrak se objeví o hodinu dřív, vítr se zvedne jinak, než hlásily modely. A najednou máte v síti přebytek nebo nedostatek, který potřebujete vyřešit v reálném čase.

K tomu slouží intradenní trh, v Evropě propojený přes systém XBID. Obchoduje se kontinuálně, prakticky až do několika minut před dodávkou. V Česku ho provozuje OTE ve spolupráci s EPEX Spot, německo-francouzskou burzou, která pokrývá většinu kontinentální Evropy. Objemy na intradenu rostou každý rok o desítky procent, protože instalovaný výkon fotovoltaiky v Česku překročil na konci roku 2025 hranici 4,5 GW a každý ten megawatt potřebuje někoho, kdo vyrovná odchylku mezi predikcí a realitou.

Přesně tady vzniká byznys. Kdo dokáže rychleji a přesněji odhadnout, kolik elektřiny bude za hodinu chybět nebo přebývat, ten na tom vydělá. A tady se poprvé objevuje AI trading, ne jako marketingový buzzword, ale jako skutečný nástroj, který denně hýbe cenami na burze.

Jak reálně funguje AI trading s elektřinou

Zapomeňte na sci-fi představu robota, který sedí u monitoru s grafy jako v Hollywoodu. AI trading v energetice znamená hlavně tohle: model, který zpracovává předpověď počasí z několika zdrojů (ECMWF, GFS, ICON), predikci spotřeby, data o odstávkách elektráren, ceny na sousedních trzích a historické vzorce chování cen v dané hodině dne a roku. Výstupem je doporučení nebo přímo automatický pokyn – nakoupit, prodat, nabít baterii, vybít baterii.

Firmy jako německý Next Kraftwerke nebo britský Habitat Energy provozují tisíce megawattů flexibility právě tímto způsobem, algoritmicky, bez lidského zásahu na každý jednotlivý obchod. V Česku podobné modely začínají nasazovat agregátoři flexibility a poskytovatelé služeb výkonové rovnováhy. Když chcete vidět, jak to vypadá v praxi na tuzemském trhu, mrkněte na řešení SmartEnergyShare, které kombinuje IoT monitoring výroby a spotřeby s obchodováním flexibility přímo pro firmy a obce.

Klíčový rozdíl proti klasickému stock tradingu je frekvence rozhodování. Na burze cenných papírů máte tisíce tickerů a nekonečno času přemýšlet. Na energetickém trhu máte 24 nebo 96 patnáctiminutových produktů na den, a jakmile hodina uplyne, obchod je nenávratně pryč. Model musí rozhodnout v řádu sekund až minut, ne hodin.

Kolik se dá reálně vydělat – čísla z českého trhu

Tady končí romantika a začíná matematika. Průměrná volatilita denního trhu OTE v roce 2025 se pohybovala kolem 35 EUR/MWh mezi nejlevnější a nejdražší hodinou dne, v extrémních dnech s vysokou výrobou fotovoltaiky a nízkou poptávkou klidně přes 150 EUR/MWh. To je prostor, kde se dá vydělávat na rozdílu cen mezi hodinami.

Bateriové úložiště o kapacitě 1 MWh, které nabijete v levné hodině kolem poledne za 20 EUR/MWh a vybijete večer v drahé špičce za 180 EUR/MWh, vydělá teoreticky 160 EUR na jeden cyklus, minus ztráty při nabíjení a vybíjení kolem 10-15 %. To je zhruba 135 EUR čistého na jeden cyklus, něco přes 3300 Kč. Při jednom cyklu denně a reálných 250-280 obchodovatelných dnech v roce, kdy se vyplatí cyklovat, mluvíme o 800 000 až 900 000 Kč ročně na jedno megawatthodinové úložiště, pokud model trefuje ceny konzistentně dobře. To je hrubý příjem, ne čistý zisk – od toho je potřeba odečíst degradaci baterie, poplatky na burze a náklady na obchodní platformu.

Malá domácí baterie 10 kWh vydělá poměrově méně, v řádu tisíců korun ročně navíc k úspoře z vlastní spotřeby, protože fixní náklady na obchodování a menší cenové rozpětí pro malý objem to omezují. Proto se agregace vyplatí – spojit desítky domácích baterií do jednoho virtuálního bloku, který obchoduje jako jeden hráč. Přesně o tom je stránka obchodování flexibility na SmartEnergyShare.

Záporné ceny elektřiny – noční můra výrobců, ráj pro flexibilní baterie

V roce 2025 zaznamenal OTE přes 250 hodin se zápornou cenou elektřiny na denním trhu, nejvíc v historii českého trhu. Typicky slunečné víkendové poledne v květnu nebo červnu, kdy fotovoltaika chrlí výkon a průmyslová poptávka je nízká. Cena spadne na minus 20, minus 50, ve špičce i pod minus 100 EUR/MWh.

Pro majitele solární elektrárny bez baterie to znamená, že za dodávku do sítě platí, místo aby inkasoval. Pro majitele baterie je to naopak dárek – nabít zdarma, nebo dokonce s příplatkem, a pak prodat, až cena zase vyleze nahoru. Tohle je přesně ta bateriová arbitráž, o které se poslední dva roky mluví na každé energetické konferenci. Není to teorie, je to denní realita na OTE.

Zajímavé je, že podobný fenomén táhne i debatu kolem propojovacích kabelů jako je ten mezi Británií a Norskem. Norsko má přebytek vodní energie a nízké ceny, Británie zase přebytek větrné energie v noci. Kabel má vyrovnávat rozdíly, přesně jako baterie vyrovnává rozdíly mezi hodinami na jednom trhu. Zpoždění o pět měsíců znamená, že Británie dál pálí zemní plyn v momentech, kdy by mohla dovážet levnou norskou elektřinu. Cena té chyby se počítá v desítkách milionů liber ušlé úspory.

Proč Česko zaostává a co s tím dělá sdílení elektřiny

Vraťme se k tomu žebříčku. Česko propadlo hlavně kvůli nízkému podílu flexibilních zdrojů a pomalé byrokracii kolem připojování baterií a agregátorů k síti. Máme fotovoltaiku, ale chybí nám chytrá infrastruktura, která by ji uměla využít i ve chvílích, kdy slunce nesvítí. ERÚ (Energetický regulační úřad) sice loni zjednodušil pravidla pro sdílení elektřiny mezi odběrateli, ale tempo zavádění je pomalejší než v Německu nebo Rakousku.

Přesně na tuhle mezeru cílí koncept sdílení elektřiny – domácnosti, firmy i obce si mezi sebou přerozdělují vyrobenou elektřinu bez nutnosti prodávat ji zpátky do sítě za nevýhodnou cenu. Kdo chce vědět, jak na to prakticky, najde návod na stránce sdílení elektřiny, případně specificky pro domácnosti na pro domácnosti a pro obce na pro obce a města.

Víc kontextu k legislativě a konkrétním obecním projektům najdete na Electric-Share.cz, který se dlouhodobě věnuje právě téhle části skládačky.

AI trading vs. klasický stock trading – kde je skutečný rozdíl

Kdo zkoušel obchodovat akcie nebo kryptoměny, čeká podobný adrenalin i u elektřiny. Realita je jiná. Na akciovém trhu jde hlavně o predikci nálady davu, sentimentu, zpráv. Na energetickém trhu jde primárně o fyziku – kolik svítí slunce, kolik fouká vítr, kolik lidí si zapne klimatizaci. Data jsou tvrdší, predikovatelnější, ale zato marže jsou tenčí a chyba se trestá okamžitě, protože nedodaná nebo přebytečná elektřina se musí vyrovnat na vyrovnávacím trhu za nevýhodných podmínek.

Další rozdíl je bariéra vstupu. Abyste mohli obchodovat přímo na OTE nebo EPEX Spot, potřebujete licenci obchodníka s elektřinou, technické zázemí a garance. Proto většina menších hráčů jde přes agregátora, který sdružuje jejich flexibilitu a obchoduje jejich jménem. To je i model, který nabízí SmartEnergyShare firmám na stránce pro firmy a výrobcům FVE na pro výrobce.

Pro srovnání aktuálních cen na denním trhu stojí za to sledovat přehled spotová cena elektřiny denní trh, kde se dá vidět, jak moc se ceny během dne skutečně hýbou.

Co dál – a kam se to celé řítí

Propojení UK-Norsko nakonec naběhne, jen o pár měsíců později. Podobných kabelů bude v Evropě přibývat, protože je to levnější způsob, jak zvládnout výkyvy obnovitelných zdrojů, než stavět nové baterie nebo plynové elektrárny na špičkové zatížení. Ale rychlost, s jakou se to děje, ukazuje jasně jednu věc – regulace a byrokracie jsou pomalejší než technologie. Modely umělé inteligence na obchodování s flexibilitou existují už dnes a fungují. Otázka je, jestli je regulátoři a přenosové soustavy pustí ke slovu dost rychle na to, aby Česko nezůstalo evropským za-ostalcem ve flexibilitě podruhé.

Pokud čekáte na ideální moment začít se zajímat o bateriovou arbitráž nebo sdílení elektřiny, ten moment je teď, ne za pět měsíců jako u toho kabelu. Ceny se zápornými hodnotami budou letos v létě znovu rekordní, a kdo na to nemá nastavenou baterii nebo smlouvu o sdílení, ten prostě platí za to, že jiní nechtějí jeho přebytečnou elektřinu zadarmo.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: ElectricShare.cz Páteční kolaps cen elektřiny má dohru: Cenový limit na de... Vice o elektřiny je